Milník Přemysl Otakar II. + Albert ze Žeberka, 1285

Původní ves Tachov je poprvé zmíněna v roce 1115 v zakládací listině kladrubského kláštera. Je však podstatně staršího založení. Stávala v místech dnešního obchodního centra Kaskády, Polikliniky a kostelíka českého patrona svatého Václava. Hrad Tachov je poprvé uveden v souvislosti se svou přestavbou v roce 1126. K roku 1285 je poprvé ve starých listinách uvedeno město Tachov. Přesto, že je železný a zlatý král Přemysl Otakar II. již sedm let po své smrti v bitvě na Moravském poli, tak založení města Tachova je připisováno právě jemu. Za své vlády zakládá v Čechách mnoho královských měst. Zároveň pro upevnění svého království a jeho prosperitu podporuje kolonizaci velmi řídce osídleného českého pohraničí ze sousedních německých zemí. Lokátor vkliňuje město Tachov mezi původní ves a hrad. Velmi malá rozloha královského města v porovnání s ostatními zakládanými městy je překvapující. Proč je město tak malé? Vždyť se při jeho zakládání musí počítat i s jeho dalším územním rozvojem?

S městem souvisí i jeho obranný prvek – hradby, dodnes jedinečně zachované. Žádné opevnění tohoto typu nestojí v celé západní polovině Čech, ani v bližším bavorském sousedství. Jedná se o typ s velkým počtem ostřelovacích bašt a vysokých hradeb bez ochozu. Útočník po jejich ztečení, pokud se chce dostat do města, nemá jinou volbu než se zabít skokem z dvanáctimetrové výšky. Výskyt tohoto typu opevnění je vyjma Bavorska na německém území značně široký - od Frank přes Duryňsko a Míšeňsko do Lužice, Branibor a Meklenburska. Právě v době zakládání města je purkrabím tachovského hradu šlechtic působící v prostředí českého královského dvora Albert ze Žeberka, který je míšeňského původu.

Z tohoto důvodu velmi pravděpodobné, že se Albert ze Žeberka přímo podílel na zakládání města Tachova. Je možné, že se na založení podílel i finančně, protože se držení města dlouho nechtěl vzdát. Syn a nástupce Přemysla Otakara II. král Václav II. se musel domoci navrácení města do královských rukou silou. Albert ze Žeberka mu vzdoroval až do roku 1297.